...rozšířeně
<<  Listopad  >>
PoÚtStČtSoNe
   1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30   

dnes, článek, akce

Novinky na email:
Statek, o. s.  

Články >> Jak mohu i já přispět k ochraně životního prostředí

Jak mohu i já přispět k ochraně životního prostředí

Články

AKTUALIZOVÁNO. Doba, ve které žijeme je sice vyspělá, nicméně moderní životní styl velmi zatěžuje přírodu. Lidí na zeměkouli celkově přibývá geometrickou řadou. S každým nově narozeným člověkem, ať se nám to líbí nebo ne, vzrůstá devastace životního prostředí. Má to na svědomí především konzumní způsob života, kdy vyrábíme už jen pro výrobu samu. Uvědomme si však, že na přírodě závisí život lidského pokolení. 

Při nákupu a spotřebě čehokoli bychom tedy měli vidět stopu, kterou zanecháváme na přírodě. Dokud se ale všichni lidé nenaučíme myslet jinak v souvislosti s ochranou naší přírody a planety, nemůžeme očekávat, že se životní podmínky budou zlepšovat. Pojďme společně udělat malý krok k záchraně Země už nyní a teď. V následujících řádcích najdete několik rad jak snížit svoji stopu na životním prostředí.

1. zbytečně nevyhazujte věci, které jsou sice staré, ale fungují. Nářadí po dědovi a nádobí nebo nábytek po babičce poslouží stejně jako to nové. Na výrobu každého nového kusu je potřeba spousta energie a mnoho surovin, které se někde musí vytěžit.

2. zbytečně nevyhazujte staré oblečení, které se dá ještě nosit. Roztrhané věci, např. ponožky se dají zašít. Opět šetříte spotřebu energie i suroviny.

Například každé bavlněné tričko, které koupíte v krámu, zanechá velkou ekologickou stopu: bavlna na plantáži byla ostřikována pesticidy, navíc náročná rostlina potřebuje hodně umělého hnojiva a vody, jinak roste špatně; jedno kilo bavlny spotřebuje do sklizně cca 8000 litrů vody; před sklizní se bavlník musí jedovatými postřiky zbavit listí, čímž se zamořuje i půda; surová bavlna se převáží do továrny na zpracování příze, poté putuje na zpracování látky. Balíky se postříkají roztokem proti plísním a opět dlouhou cestou většinou po moři se vezou do barvíren, kde padnou na obarvení další hektolitry vody. Látka putuje do Bangladéše, Laosu nebo Kambodže odkud pochází 60% celosvětové výroby triček. Ve zdejším textilním průmyslu je zaměstnáno cca 50 000 dětí. Hotová trička se transportují do různých zemí, kde se ještě ošetří formaldehydem, aby se tolik nemačkala. Obnošená trika např. z Německa se každoročně sbírají (ročně to je 600 tisíc tun starého oblečení) a lodí se vyvážejí do Afriky. V Tanzanii a dalších afrických zemích se domácímu textilnímu průmyslu dařilo, ale od dob, kdy tyto země otevřely hranice dovozu ze zahraničí, mnozí domácí výrobci zkrachovali. Nemůžeme přece chudé Afričany nutit, aby si kupovali dražší domácí věci, když obnošená, ale zachovalá trika koupí za pouhých pět dolarů (převzato z Euro 8/2010)

3. pokud si musíte za každou cenu obnovit šatník, oblečení nevyhazujte, ale odneste na charitu. Diakonie Broumov, která má mnoho sběrných dvorů po celé ČR, zadarmo přijímá nejen staré oblečení, ale i drobné věci, nářadí, knihy … Taktéž tam lze za nízké ceny cokoli odkoupit. V Praze jsou sběrná a výdejní místa na Praze 3, 5, 6, 9 a 10 a na mnohých místech Prahy jsou umístěny kontejnery na použité ošacení. Více info včetně adres sběrných míst naleznete na www.diakoniebroumov.org

4. nekupujte vodu! V domácnostech po celé ČR teče pitná voda!!! Stáčení vod pro prodej, materiál na výrobu pet lahví i doprava z místa na místo jsou naprosto neekologické. Logické opodstatnění to má pouze v oblastech bez pitné vody, což ČR rozhodně není. Naprosto absurdní potom je, když např. v Japonsku koupíte vodu dováženou z Francie. ¨

5. nekupujte věci na jedno použití, např. propisky.

6. dejte přednost nákupu pití, šťáv, piva ve vratných obalech. U potravin (jogurtů, mléka atp.) upřednostňujte sklo a papír, místo plastu dávejte přednost dřevu (např. židle, domácí potřeby do kuchyně).

7. v ČR co nejvíce kupujte české výrobky – dovoz je neekologický a navíc podpoříte místní průmysl.

8. třiďte odpad! Na černých skládkách leží mnoho surovin, které lze zpracovat znova, např. sklo a železo … Tyto suroviny se musí znova složitě dobývat ze země. Nejen že tak plýtváme surovinovými zdroji, ale těžbou se tak ničí životní prostředí. Jen se zajeďte podívat do oblasti dolů, jak vypadá okolní krajina! Sklo a kovy lze recyklovat donekonečna, papír 6x.

9. odnášejte odpadky z krajiny. Odpad do lesa, luk ani vody nepatří. Navíc v odhozených odpadcích často hynou zvířata, ptáci a o hmyzu ani nemluvě. Buď do odpadku vlezou a už nemohou ven (hmyz – lahve, drobní hlodavci, plazi – větší nádoby, předměty), chtějí vylízat zbytky, ale již odpadek nesundají z čumáku a uhynou hlady (ježci – kelímky od jogurtů) a nebo odpadek pozřou i s voňavými zbytky a uhynou na kolaps trávicího traktu (zvěř, ptáci).

10. nepodporujte dovoz drahých kamenů, dřeva, kožešin, slonoviny, želvoviny … a už vůbec ne živých exotických zvířat z dalekých zemí! Těžba přírodního bohatství v zemích třetího světa často mívá katastrofální důsledky, navíc podporujeme drancování planety „za humny“, kde se nás to netýká. České stromy mají kvalitní dřevo, tak není důvod, aby v Praze stál most ze dřeva dovezeného z Jižní Ameriky, a nebo, abychom jedli u stolu ze dřeva z Indonésie. Navíc stav lesů v republice, kde žijeme, máme stále pod kontrolou, kdežto do cizích krajů skutečně nedohlédneme!

Co se týká zvířat, kupováním živočišných (i rostlinných) produktů jako suvenýrů často nevědomky podporujeme černý trh, protože v hodně případech, ač obchodník bude tvrdit opak, zvířata ulovili pytláci. Stejně jako dovoz exotického ptactva, živočichů (a snad i rostlin) bývá často nelegální. Chov ohrožených druhů přenechejme odborníkům. Tím, že doma budeme chovat cizokrajná zvířata, nikterak jejich ochraně nepřispíváme, naopak dáváme najevo, že o tato zvířata je zájem a tak podporujeme jejich pronásledování ve volné přírodě. Navíc není jasné, proč by se měl amazonský papoušek tísnit v kleci např. v České republice, když je jeho domovem deštný prales, kde může na rozdíl od klece létat.

11. pokud se setkáte s nevhodným chovem či týráním zvířat, obraťte se s žádostí o prošetření na Krajskou veterinární správu daného kraje nebo na oddělení policie ČR. Nevhodný chov, týrání zvířat či jakékoli nevhodné zacházení s nimi je porušení Zákona č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání. Více informací.  

12. pokud najdete v přírodě zraněné divoké zvíře, obraťte se na nejbližší záchrannou stanici. Než začnete se zvířetem manipulovat, je nejlepší se nejdříve ze záchrannou stanicí telefonicky spojit. Záchranáři vám nejen poradí, co dělat, ale i bezplatně pro zvíře přijedou. Často se totiž stává, že lidé v dobré víře, že zvíře potřebuje pomoct, odeberou z přírody jedince, kteří lidskou pomoc nepotřebují (především mláďata). Kompletní adresář záchranných stanic pro ČR včetně telefonních čísel a emailových adres najdete zde.  

13. dojídejte a nenechávejte zbytky – šetřete ne na jídle ale jídlem!

14. podporujte eko zemědělství. Je to na hlavu postavený přístup kapitalismu, že produkty zemědělství šetrného k přírodě jsou dražší. Je to tím, že běžné zemědělství používá pesticidy a jiné jedy, po kterých úroda roste nepřirozeně. Chemické látky zničí všechny potencionální škůdce. Druhotným účinkem je narušení přirozeného potravního řetězce: například užiteční ptáci, kteří zemědělcům od hmyzu pomáhají, hynou hlady, díky pesticidům jsou též stále častěji neplodní a vymírají. Mnozí myslivci by také mohli vyprávět o nalezených mláďatech (zajíčci, srnčata), kterým pesticidy vypálily oči nebo rozežraly dýchací ústrojí.

Zjistěte si, odkud pochází maso či vejce, které kupujete a jaké metody chovu zvířat se v daném chovu uplatňují. Víte jak vypadá např. velkochov nosnic? Slepice se celý svůj život tísní v kleci na ploše menší než papír A4. Rozměry klece jí neumožňují ani protažení křídel, z pletiva, na němž celoživotně stojí, má bolestivé otlaky, trpí lámáním kostí z vyčerpání zásoby vápníku v těle kvůli nadměrné snůšce a nedostatku pohybu (zdroj: leták Společnost pro zvířata z. o. ČSOP)  

Podporujte zemědělce, kteří používají humánní chovné metody a praktikují způsoby porážky, aby zvířata co nejméně trpěla. Pokud nevíte, jak to chodí ve velkochovech a na jatkách, doporučujeme podívat se na tento dokument. Dokument ukazuje pomocí skrytých kamer naprostou neúctu člověka ke zvířatům, kteří jsou lidmi využíváni jako potrava, domácí mazlíčci, zdroj zábavy a výzkumu. Dokument Shauna Monsona je informativní a provokativní a donutí člověka k zamyšlení.

15. pokud nakupujete dřevo a dřevěné výrobky, kupujte ty, které jsou označeny značkou FSC. FSC je zkratka jména nevládní neziskové organizace Forest Stewardship Council, která se snaží zajistit právě ekologicky šetrné obhospodařování lesů. FSC je certifikát, který zákazníkovi zaručuje, že dřevo, z nějž je výrobek zhotoven, pochází ze šetrně obhospodařovaného lesa a zároveň splňuje požadavky na ochranu životního prostředí. 

16. neplýtvejte papírem – popsaný papír se dá použít i z druhé strany. Taktéž zbytečně netiskněte na tiskárně – psát rukou jsme se učili na ZŠ. Výroba a následná likvidace toneru rovněž zatěžuje přírodu.

17. pokud to jde (např. nepřevážíte něco těžkého) jezděte po městě MHD a ne autem. Krátké vzdálenosti se dají také ujít pěšky.

18. zbytečně nenapouštějte celou vanu kvůli koupání – jenom tím plýtváme vodou. Osprchování vás umyje stejně hodnotně a častokrát i víc osvěží.

19. nepřehánějte údržbu mezí a neplodných úhorů a zbytečně nekácejte staré stromy s dutinami. To všechno potřebují drobná zvířata a ptáci ke svému životu! Kvůli kultivování úhorů mnozí ptáci nenajdou v naší krajině dostatek potravy. Díky kácení starých stromů s dutinami zase nenalézají možnosti ke hnízdění a je tedy třeba vyvěšovat budky. Dutinoví ptáci loví v krajině škůdce, např. 1 pár sýkorek během hnízdění přinese na hnízdo mláďatům za den potravu 800 x ! a hnízdí 2x do roka, za rok tak nachytají cca 75 kg! hmyzu. O to méně by zemědělci mohli používat pesticidy na hubení škůdců…

20. prosazujte oplocení dálnic a rychlostních silnic, na kterých hyne stále velké množství zvěře. Není to tím, že by v naší krajině bylo zvířat moc, ale tím, že zvířata často migrují za potravou nebo v době páření, a to i několik desítek kilometrů – síť silnic v ČR je příliš hustá a spletitá. Oplocováním rychlostních komunikací se také sníží riziko dopravních nehod způsobených srážkou se zvířetem.

21. v zimě přikrmujte ptáky. Dnešní krajina není pro mnohé zpěvné ptactvo (ani zvířata) plnohodnotně úživná. Je tedy nutnost ptáky přikrmovat, jestliže chceme, aby jich v krajině neubývalo. Ne všechno, co ptákům předložíme, prospívá jejich zažívání. Aby nedocházelo v dobré víře ještě k většímu úhynu pěvců, podívejte se na stránky českých ornitologů, kde najdete přesnou skladbu krmiva a další užitečné informace www.birdlife.cz

22. když chcete udělat druhým radost a třeba sháníte pro někoho dárek, můžete nakoupit v některé z četných chráněných dílen a nebo podpořit obchod Fair trade. V obou případech podpoříte dobrou věc a uděláte radost hned dvakrát! Proč zbytečně podporovat komerční chrlení statisíců kusů výrobků! Chráněných dílen, které vyrábějí pěkné dárkové předměty je po ČR plno. Pokud chcete dárek z exotiky, navštivte obchod Fair trade, který nabízí produkty z rozvojových zemí, které vzešly z tamního ekologického zemědělství. Především však jejich výrobci dostanou za výrobek skutečně zaplaceno tolik, kolik je jeho opravdová hodnota. Nejedná se tedy o vydírání lidí třetího světa.   www.fairtradecentrum.cz

23. Šetřete energií v domácnosti:

  • v místnostech, z nichž odcházíte, po sobě zhasínejte! Nenechávejte nikde zbytečně rozsvíceno (např. na chodbě nebo před domem), puštěný televizor či počítač
  • žárovky ve svítidlech, které používáte během roku nejvíce, se vyplatí vyměnit za úsporné
  • spotřebiče vypínejte úplně
  • perte plnou pračku, perte při nižších teplotách. Vyváření a předpírku používejte jen tehdy, když je to opravdu nutné
  • chladnička by měla být umístěna na co nejchladnějším místě; otevírejte ji na co nejkratší dobu, nedávejte do ní teplé potraviny
  • namísto elektrické plotýnky k ohřevu vody používejte rychlovaznou konvici
  • nepřetápějte! Lepší něž ohulit topení a pak zbytečně větrat, protože se nedá v místnosti dýchat, je vzít si na sebe mikinu nebo svetr a teplé ponožky.

Šedá vlčice a Letící šíp


| Autor: Denýš | Vydáno dne 20. 03. 2010 | Informační e-mailVytisknout článek

Statek, z. s., Lesnovek 1, Hlavice, 463 48, statek@statek.org, předseda Martin Mikeš, tel.: 774 158 719, martus@statek.org